O krok blíže svobodě aneb stop nálepkám

 

DSCF9803

Už je tomu měsíc, co jsem se rozhodla přestat jíst maso. „Coo-žee, ty jsi teďka vegetariánka?“, slýchávám pokaždé, když někomu onu „novinku“ oznámím. Ne, nejsem, jen nejím maso. Počkat, ale vždyť to nedává žádný smysl. Pro mě ale ano. Nějak jsem dospěla k tomu, že už na sebe nechci dávat žádnou nálepku, protože prostě nikdy nevím, co mi život přichystá a co se v mém životě změní.

Když jsem odjížděla na moji první velkou cestu, víme přesně, jak to se mnou bylo. Já to ostatně věděla zhruba od šesti let, kdy jsem poprvé v televizi uviděla Natalii Oreiro a videoklipy Lucky Vondráčkové. Věděla jsem, že je se mnou něco jinak než s ostatními holkami, a i když to zabralo celých sedmnáct let mého života, nakonec jsem se tomu poddala a stala se dokonalou lesbou, co pohrdá všemi kluky, kteří se mě snaží čas od času „dostat“, protože jsou to prostě kluci.

Zejména poslední dva roky pro mě byly peklo. Holka sem, holka tam, hlavně ať mám do čeho píchnout haha. Pak se ale stalo něco, co jsem nikdy v životě nezažila. Jasně, byla jsem dříve zamilovaná, bylo to silné, ale toto byla úplně jiná dimenze a já se najednou ocitla v situaci, kdy jsem si musela vybrat mezi (dost možná) tou pravou a svobodou. Vzhledem k tomu, že tady teď sedím a vylívám si srdce a myšlenky do hloubi duše mého noťasu, víme všichni, čemu jsem dala přednost.

Ze začátku jsem tomu moc dobře nerozuměla, nevěděla jsem, jak se se všemi pocity v mé hlavě vypořádat a troufnu si říct, že během prvních tří měsíců na cestě jsem si prošla emocionálním peklem. Když jsem ale tu samou holku shodou okolností uviděla začátkem července znovu, uvědomila jsem si, že to tak mělo být, že jsem dosáhla té mně tolik důležité svobody a můžu se v životě posunout dál.

Ale to jsem byla ještě na začátku další mnohem náročnější cesty. Cesty do mého nitra, kdy se setkám se svým pravým JÁ. Toto je pro mě jedna z nejnáročnějších věcí, které jsem si kdy přiznala, které jsem kdy otevřeně napsala a které jsem si prožila. Je to dost pravděpodobně težší, než všem babičkám a prababičkám oznamovat, že jsem na holky, každopádně ven s tím. Už nechci být označována jako lesba.

Bum, je mi jasné, že jsem od vás všech obdržela další nálepku – bisexuálka, ale ráda bych vás uvedla na pravou míru. To, že nechci být označována jako lesba neznamená, že vlítnu na prvního kluka, co potkám a půjdu do toho, ne. Holky pro mě vždy byly a budou sexuálně atraktivní, v hlavě mám představu rodiny složenou ze mě, mé partnerky a dvou dětí, každopádně jsem zaujala ke všemu trochu jiný postoj. Na cestě jsem potkala spoustu skvělých kluků, u kterých jsem si dokonce párkrát řekla „ach, škoda, že jsi kluk, být holka, tak do tebe jdu“. Najednou jsem se přestala soustředit na to, jestli to, co má ten člověk mezi nohama jej dělá mně dostupným či nedostupným a uvědomila jsem si, že mnohem důležitější je se s tím člověkem cítit v pohodě a být na stejné vlně. Věděla jsem, že mě cestování hodně změnilo ve spoustě směrech, každopádně toto jsem si uvědomila až mnohem později. Až před pár týdny. Až když se na to vše dívám zpět. Až když jsem začala přemýšlet nad tím, kde v životě se vlastně momentálně nacházím. Nechci, aby se tohle opakovalo.

Uvědomila jsem si, že abych mohla dosáhnout ultimátní svobody, musím se zbavit absolutně všech stereotypních nálepek. Jen tak můžu být sama sebou, osobou, kterou jsem měla být dávno, kterou jsem zřejmě vždy někde v hloubi mne samé byla, jen jsem si to nedokázala uvědomit a připustit. Chci být otevřená všemu, co mi život nachystá a následně se s tím poprat, raději než prát s něčím, co v mém životě třeba má být a já to zamítám jen kvůli nějaké nálepce z devadesátých let.

20150701_06.50_0580__KML3149

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s